Bakalářské a magisterské obory, jejich souběžné či následné studium a možnosti přestupu

Terciární studium je na našich školách rozděleno dle délky studia a získaného titulu na:

• bakalářské: jeho standardní délka je 3 – 4 roky, absolventi získávají akademický titul bakalář (Bc.) či bakalář umění (BcA.)
• navazující magisterské: jeho standardní délka je 2 – 3 roky, resp. magisterské – jeho standardní délka je 5 – 6 let, absolventi získávají v závislosti na oblasti studia akademický titul magistr (Mgr.), MgA. – magistr umění), inženýr (Ing.), inženýr architekt (Ing. arch.), doktor medicíny (MUDr.), doktor zubního lékařství (MDDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.)
• po úspěšném vykonání všech součástí rigorózní zkoušky mohou absolventi dle oblasti studia dále získat akademický titul doktor práv (JUDr.), doktor filozofie (PhDr.), doktor přírodních věd (RNDr.), doktor farmacie (PharmDr.), licenciát teologie (ThLic.) či doktor teologie (ThDr.)
• doktorské: jeho standardní délka je 3 – 4 roky, absolventi získávají akademický titul doktor (Ph.D.), v oblasti teologie akademický titul doktor teologie (Th.D.)

Více informací o základních stupních vysokoškolského studia se dozvíte v rubrice Studium na vysoké škole, sekcích „Základní pojmy ve vysokém školství“ a Podmínky studia na vysokých školách v České republice

Souběžné studium

• zákon o vysokých školách umožňuje i možnost studia dvou různých oborů najednou (za takové studium se nepovažuje dvouoborové studium)
• překročení doby studia stanovené zákonem je ovšem spojeno s poplatky za další či delší studium
• zákon přímo říká: „studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím ma­gisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3“
• zákon rovněž stanovuje, že „do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně (…), přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou“

Kdy lze tedy například očekávat platbu poplatku?

• uveďme si několik modelových situací na příkladu bakalářského studia s řádnou délkou tři roky:
  • pokud student studuje dva obory tříletého studia, přičemž do prvního se zapíše později než do druhého a ukončí jej řádně po třech letech a druhý až po čtyřech, pak musí očekávat poplatek za delší studium („pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3“ § 58); ale: pokud se student do prvního studia, které následně bude studovat tři roky, zapíše alespoň o den později než do druhého, které bude studovat čtyři roky, poplatek za další studium mu vyměřen není – pokud tedy student, který začal studovat jeden studijní program a v jeho průběhu absolvuje souběžné studium jiného programu v řádné době studia (nestuduje jej déle, než je standardní doba studia), poplatek nehradí (zákon přímo říká, že poplatek se nevyměřuje, „jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho“)
  • pokud student studuje dva studijní programy s řádnou dobou studia tři roky a oba studuje čtyři roky, pak za ten, do něhož se zapíše jako do druhého, po uplynutí standardní doby studia hradí opět poplatek za delší studium (opět vycházíme z § 58 zákona o vysokých školách: „pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3“*)
  • pokud student ve druhém či třetím ročníku studia nastoupí ke studiu jiného studijního programu, bude muset po úspěšném ukončení prvního studia uhradit poplatek za další studium, a to i přesto, že obě úspěšně dokončí v řádné studijní době
  • pokud student studuje dva obory a jeden z nich neúspěšně ukončí (studium se dle §56 ukončuje jeho zanecháním nebo nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu), připočte se mu doba tohoto neúspěšného studia k době studia, které stále probíhá, a pokud tento součet překročí hodnotu standardní doby studia zvětšenou o jeden rok, je mu vyměřen poplatek za delší studium
• ve věci vyměření poplatků za studium se může student odvolat, přičemž posouzení předložených důvodů přísluší děkanovi fakulty a rektorovi univerzity; rektor může v odůvodněných případech poplatek prominout, snížit či stanovit splátkový kalendář

Možnosti přestupu z jedné školy na jinou

• možnosti přestupu z jedné školy na jinou nejsou nijak zákonně upraveny, o jeho podmínkách vždy rozhodují příslušné školy
• student nesmí na původní škole ukončit studium, jinak nemůže být přestup realizován
• obecně je však při přestupu z jedné školy na jinou nutno podniknout několik kroků:
  • student, který chce přestoupit z jedné školy na druhou, by si měl nejprve předběžně na druhé škole ověřit, zda je vůbec takový přestup možný (mohou tomu bránit například kapacitní, formální, organizační či jiné důvody)
  • následně student podává žádost o přestup; pro tuto žádost na některých školách neexistuje žádný konkrétní formulář
  • v každém případě však musí obsahovat stejné náležitosti a mít stejnou formu jako jakákoli jiná žádost
  • žádost by měla kromě formální úpravy obsahovat také následující údaje (požadavky na její formu se však mohou různých školách lišit):
  • název vysoké školy či univerzity, fakulty a oboru, který student studuje a v jakém ročníku
  • o jaký obor studia má na nové škole zájem
  • přesné důvody žádosti
  • k žádosti je nutno přiložit potvrzení o studiu, které lze získat na studijním oddělení
  • žádost se adresuje děkanovi fakulty, který ji následně posoudí, porovná shodu studijního programu a oboru i individuální důvody žadatele a k celé záležitosti se nakonec písemně vyjádří
  • pokud je jeho verdikt kladný, může student přestoupit k počátku nejbližšího semestru
  • veškeré doklady studenta, jako je např. přihláška ke studiu, rozhodnutí o stipendiích, rozhodnutí o platbě školného, zkušební protokol k státním zkouškám atd. si vzájemně předají studijní oddělení příslušných škol
  • po přestupu na novou školu student požádá děkana o uznání výsledků dosavadního studia, a to na základě potvrzeného dokladu o vykonaných zkouškách a zápočtech z předchozího stu­dia
  • děkan následně jeho absolvované studium ohodnotí odpovídajícím počtem kreditů

Za jakých podmínek lze žádost podávat:

• přestup lze uskutečnit kdykoli během studia, většinou se však neuskutečňuje v prvním ročníku (někde však k přestupu stačí třeba jen jeden úspěšně dokončený semestr studia)
• přestup je lépe uskutečnit zpravidla v rámci dvou navzájem si velmi podobných oborů – čím více jsou si oba obory vzdálené, tím více předmětů je nutné si během následného studia doplnit
• jedním z faktorů při posuzování žádosti někde mohou být i dosavadní studijní výsledky studenta, nicméně ty nejsou rozhodujícím kritériem
• konkrétní informace o tom, jak při změně školy postupovat, lze najít vždy ve studijním řádu mateřské i přestupové školy, nebo se lze obrátit přímo na studijní oddělení těchto škol

Možnosti přestupu z jednoho oboru či programu na jiný

• při přestupu z jednoho oboru či programu se postupuje podobným způsobem jako v případě změny školy
• shodné předměty se studentům uznávají, stejně tak se jako náhrada za předepsané předměty mohou uznávat předměty, které byly v původním oboru absolvovány v širším rozsahu
• pro přestup rovněž většinou nebývá k dispozici žádný speciální formulář, studenti zpravidla postupují dle pokynů proděkana pro studijní záležitosti
• o uznání či neuznání předmětů rozhodují jejich garanti, a to na základě předloženého dokladu o absolvování předmětů a jejich sylabů
• konečné uznání předmětů v závěru posuzuje a provádí proděkan pro studijní záležitosti nebo děkan

Zdroj foto: Stock.XCHNG